Pro představu o zřízení zakázaného pásma v rámci Břeclavska přinášíme text dokumentu z roku 1951

Návrh zakázaného pásma PS – útvaru 4693 Břeclav

 

 

 V úseku PS – útvaru 4693 Břeclav je k zajištění státní hranice nutno vésti vnitřní hranici zakázaného pásma následovně:

Od dislokačního styku sousedního útvaru Hrušovany na. Jev. od polní cesty, která tvoří dislokační styk mezi praporem Břeclav – Hrušovany, jde zakázané pásmo 200 m od státní hranice směrem jihovýchodním podél železniční trati až k silnici vedoucí od sedleckého mlýna na Drassenhofen, kde se zakázané pásmo lomí, vede k čerpadlu /čerpadlo vodojem mimo( odtud jde směrem západním na svah „Holá pastviska“ kde se lomí a jde směrem jihovýchodním v délce 3 km vede zakázané pásmo 1.100 m od státní hranice. Tento úsek je neobhospodařován, je písčitý a kamenitý. Dále se zakázané pásmo přibližuje ke státní hranici a jde podél státní hranice ve vzdálenosti 200 m až k silniční kótě 206 na silnici vedoucí z Úval do Valtic. Od této kóty pokračuje zakázané pásmo podél této silnice /silnice mimo/ až k východnímu okraji Raisny (celá Raisna v to) a jde po okraji lesa až na vzdálenost 200 m od státní hranice. V tomto prostoru je půda orná a nachází se tam 15 vinohradů o výměře 1 hektáru. Dále pokračuje zakázané pásmo smněrem severovýchodním ve vzdálenosti 200 m od státní hranice až k silnici Valtice – Katzelsdorf. V celém úseku až po silnici Valtice – Katzelsdorf je orná půda a část Raisny je porostlá lesem a vysázena vinohradem, který obdělává JZD z Valtic. Pak pokračuje zakázané pásmo lesním průsekem v lese jižně Bořího dvora až k silnici Reinthál – Valtice ve vzdálenosti 200 m od státní hranice . Pak pokračuje směrem východním podél státní hranice ve vzdálenosti 200 m až k železniční trati Břeclav – Vídeň.

Při vytyčování zakázaného pásma bylo dbáno toho, aby nevznikly velké národohospodářské škody a při tom bylo dbáno na bezpečnostní zajištění státní hranice.

 

Břeclav 3.dubna 1951

 

 

Moravský zemský archiv v Brně, SOA v Břeclavi se sídlem v Mikulově