Zwischen
DER REPUBLIK ÖSTERREICH UND DER TSCHECHOSLOWAKISCHEN
Betreffend die Führung der österreichisch-tschechoslowakischen Grenze
und verschiedene damit zusammenhengende Fragen
mezi
O vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých
otázkách.
Vláda republiky Rakouské a republiky Československé vedeny snahou ulehčiti uzavřením dohody konečné stanovení rakousko-československé státní hranice a uspíšiti úpravu s tím souvisejících otázek, jmenovaly svými zplnomocněnci:
Vláda republiky rakouské:
Odborového přednostu ve spolkovém ministerstvu vnitra a vyučování
Dra. Roberta D a v y – h o ,
a vláda republiky Československé:
inženýra Václava R o u b í k a ,
kteří, když navzájem přezkoušeli své plné moci a je správnými shledali, dohodli se o následujících ustanoveních:
I.
Využití vodních sil řeky Dyje ve trati od počátku společné státní hranice u Čížova (Zaisa) až ke konci této hranice u Podmolu (Baumöl)
Článek 1.
Rakouská vláda souhlasí, aby byla celá vodní síla řeky Dyje ve hraniční trati od Čížova (:Zaisa:) až k Podmolu (:Baumöl:) jednotně vybudována podnikem podporovaným republikou Československou.
Vybudování toto provede se stavbami, které budou ležeti částečně na území rakouském, částečně na území československém.
Článek 2.
Rakouská vláda přejímá povinnost, že udělí pro dotyčná díla a vedlejší zařízení, pokud budou zřízena na rakouském území aneb území toho se budou dotýkati, dle platných zákonných ustanovení právoplatné povolení k výstavbě a k užívání těchto děl, nejpozději během půlroční lhůty po předložení žádosti náležitě doložené, při čemž zachovati jest následující podmínky:
a) Koncese udělí se časově neobmezeně a neodvolatelně.
b) Rakouská vláda přizná podniku právo na vyvlastňování.
c) Rakouská vláda nezatíží stavební hmoty a rekvisity, potřebné pro zřízení, udržování a provoz veškerých děl, ani podnik sám, pokud budou díla ležeti na jejím území, nižádnými daněmi ani jinými dávkami.
d) Díla vzdýmací a k využití vodní síly buďtež tak vybudována a provozována, aby bylo při tom plně vyhověno požadavkům veřejné bezpečnosti.
Při provozu těchto děl ve spojení s údolní přehradou u Vranova bude vzat přiměřený zřetel k hospodářským zájmům na území obou států v údolí Dyje pod Znojmem, aby docíleno bylo nejmožnějšího účinku melioračního.
e) Orgánům podniku bude rakouskou vládou dovoleno vstupovati volně na rakouské území za účelem provádění předběžných prací, jakož i za účelem provedení, udržování a obsluhy staveb, a to ohledně prací předběžných ihned,jinak po schválení učiněné dohody oběma vládami,
f) Podniku uloží republika Československá povinnost, aby odškodnil plně majitele spodního jezu v Hardeggu za újmy způsobené škodlivým vzdutím údolní přehrady v Podmolu (:Baumöl:).
g) Podnik ručí za škody způsobené jím zaviněnými nedostatky při zřízení neb udržování děl. K rozhodnutí povolán bude rozhodčí soud, do kterého vyšlou oba státy po jednom rozhodčím; oba státy ustanoví společně třetího rozhodčího.
Článek 3.
Budou-li prováděny podstatné změny děl v pohraniční trati, které vyžadují dle zákonodárství jednoho nebo druhého státu úředního povolení, jest úřadům zachovati stejné zásady jako při udílení koncese.
Článek 4.
Československá vláda uloží podniku povinnost, aby dodával po výstavbě a zahájení provozu všech děl ve trati Freištýn-Znojmo na požádání spolkového ministerstva pro obchod a živnosti, průmysl a stavby, dolnorakouským zájemníkům loco státní hranice nejblíže jednoho ze závodů silotvorných 6 milionů K.V. hodin ročně za přiměřenou cenu. (:vlastní náklady včetně mírného zisku:).
Článek 5.
Neprohlásí-li vláda rakouská do 31.března 1921 závazně, že volí v ohledu formálním stejně jako pro území československé způsob udělení koncese neodvolatelné a časově neomezeně, přejímá povinnost postoupiti rakouskou půdu, potřebnou k vybudování děl za účelem využití veškeré vodní síly v pohraniční trati, do výsostního práva československé republiky nejpozději během 2 měsíců od prohlášení československé vlády, že bude dílo to v přiměřené lhůtě započato a dokončeno.
Nezapočne-li se během pěti let po podání prohlášení se stavbou, přejde opětně postoupené území do výsostního práva republiky rakouské.
Podklady nutné k postoupení území budou doručeny rakouské vládě současně se shora zmíněným prohlášením československé vlády.
Katastrální mapy, potřebné k vypracování elaborátu o výkupu pozemků, budou rakouskou vládou vydány moravskému zemskému výboru na požádání se vším možným urychlením.
Článek 6.
Pro případ, že bude toto území postoupeno, platí obdobně podmínky uvedené v předcházejících článcích 1-4.
Článek 7.
Československá vláda se zavazuje, že neposune za jakéhokoliv odůvodnění vojenské síly na jižní břeh řeky Dyje (: v pohraniční trati, jež přichází zde v úvahu,:) a že nedá provésti na tomto břehu Dyje nijaké vojenské opevňovací práce.
Článek 8.
Pro případ, že vejdou ustanovení článku 5 v platnost, požádají obě vlády u výboru pro úpravu hranic za opravu hranice v řečeném úseku řeky Dyje s poukazem na obsah celé úmluvy.
II.
Státní hranice na území Valčickém bude probíhati následovně (:od západu na východ popsáno a také vyznačeno v orientačním snímku
1 : 25.000:). Počíná u bodu 660 m jihozápadně od průseku staré moravsko-dolnorakouského zemské hranice se železnicí Mikulov-Valčice, tam kde obecní hranice mezi Drasenhofen a Steinabrunn se dotýká této zemské hranice.
a) Obce Steinabrunn a Herrenbaumgarten (:Rakousko:) a Garschönthal (:Československo:).
Hranice sleduje shora jmenovanou obecní hranici až ku jižnímu rohu parcely 1242, probíhá přímočaře k severovýchodnímu kraji parcely 1281/2, přetíná silnici a vede přímým směrem k bodu Valčického vodovodu, který jest vzdálen 170 m od jihozápadního rohu parcely 1452. Dále probíhá ve vzdálenosti 15 m podél tohoto vodovodu až ku dotyku s cestou, jež vede západně na hřbetě „Kahlerhaide“ kolem výšinové nádrže vodovodu a triangulačního bodu 279. Hranice probíhá pak středem této vozové cesty až ku jejímu vústění do silnice Garschönthal-Steinabrunn (:parc. 2609:). Probíhá dále středem této silnice až ku odbočení cesty parc. 2607, pak středem této posledně jmenované cesty k jihu (:počínaje parcelou 1503, obec Garschönthal, běží tato cesta podél obecní hranice Garschönthal-Steinabrunn a Garschönthal-Herrenbaumgarten:) až ku jižní špičce území obce Garschönthal.
b) Obce Garschönthal a Valčice (:Československo:) a Schrattenberg (:Rakousko:).
Hranice sleduje jihovýchodní hranici obce Garschönthal až ku styku parcelních hranice mezi 5639 a 5640 (:obec Schrattenberg:) se silnicí parcela 2540 (:obec Garschönthal:), na tuto parcelní hranici až ku jihovýchodnímu rohu parcely 5640. Sleduje dále východním směrem jižní okraj parcel 5654 až 5660(:obec Schrattenberg:), západní okraj parcely 5475, jižní okraj parcel 5664 až včetně 5665, západní okraj parcel 5666 až 5668, dále střed cesty parcela 7086 až ku styku se severním okrajem parcely 6078/1. Hranice táhne se na to podél severního okraje parcel 6078/1, 6077, 6076, 6075, 6069 a 6716, protíná pak silnici Schrattenberg-Valčice (:parcela 7092/2:), sleduje východní okraj parcely 6660, severní okraj parcely 6654, východní okraj parcely 6654 a 6652, dále severní okraj parcely 6651 až ku cestě parcela 7009. Probíhá na to středem této cesty a pak dále na jižním okraji lesní parcely 6674 až ku styku s obecní hranicí Valčice-Schrattenberg, sleduje dále jižní hranici parcely 1511 a západní hranici parcely 1510 (:obec Valčice:) a přetíná ještě dvakráte zmíněnou obecní hranici, při čemž ponechává parcely 842 a 843 (:obec Schrattenberg:) státu Československému, parcely 1492 a 1495/2 (:obec Valčice:) Rakouskému státu. Sleduje dále východním a na to jižním směrem obecní hranici mezi Valčicemi a Schrattenbergem.
c.) Obce Valčice (:Československo:) a Katzelsdorf (:Rakousko:).
Hranice sleduje nejprve obecní hranici mezi jmenovanými obcemi až ku styku s cestou parcela čís. 3185 (:obec Katzelsdorf:), pak střed této cesty, dále střed cesty parcela 661, 660, překročuje v prodloužení posledně jmenované cesty parcelu 1762 a sleduje pak severním směrem střed silnice Katzelsdorf-Valčice až ku styku s prodloužením severovýchodní hranice parcely 1928, pak tuto posledně jmenovanou čáru až po jižní okraj parcely 1927/1. Hranice běží nyní podél jižního okraje lesa zvaného „Gelschinkwald“ parcela 1927/1 včetně 3128/1 a 1926 až po jeho jižní špičku a dále podél jižního okraje parcely 1927/1 a 1924 až ku obecní hranici Katzelsdorf-Reinthal.
d.) Obce Reinthal, Bernhardsthal (Rakousko) a Poštorná (Československo).
Hranice sleduje na počátku západní hranici obce Reinthal severním směrem, načež vstupuje do středu cesty parcela 2863, kterou probíhá až k odbočení cesty parcela 2864.
Hranice probíhá na to středem posledně jmenované a ku jejímu vústění do silnice Reinthal-Valčice (parcela 2860), pokračuje středem této silnice a dále na jižním okraji parcely 1185, konečně středem silnice Reinthal-Břeclava (parcela 2854/1) až ku obecní hranici Reinthal-Poštorná.
Hranice sleduje nyní jižní obce Poštorné po kotu 187 východním, pak severovýchodním směrem, při čemž přetíná železniční trať Vídeň-Břeclava a silnici Rabensburg-Poštorná až ku jižnímu výběžku parcely 1455 (:obec Bernhardsthal:).
Běží nyní podél jihovýchodní hranice zmíněné parcely až opět k obecní hranici, podél této až k jižnímu rohu parcely 1742 (obec Poštorná), pak podél jihovýchodní hranice parcely 1742 a 1741/2, podél severovýchodní hranice této posledně jmenované parcely a dále na jedné straně mezi parcelami 1751/1 a 2, na druhé straně mezi parcelami 1749/2 a 1 jakož i 1750 (všechny náleží k obci Poštorné) až se opět dotkne obecní hranice.
Hranice nyní sleduje hranici mezi Poštornou a Bernhardsthalem až k doteku s hranicí mezi parcelami 1515 a 1516 (obec Bernhardsthal).
Hranice probíhá nyní mezi parcelami 1515, 1514, 1513/1 a 2, 1512, 1511/2, 1510/2, 1497, 1503, 1549, 1583, 1582, 1567, 1569, 1570, na straně západní a mezi parcelami 1516, 1518/1, 1519, 1511/1, 1510/1, 1511/3, 1509, 1508, 1504, 1505, 1548, 1550, 1551, 1566, 1565 a 1564 na straně východní až k parcele 1592 a konečně severním okrajem parcely 1592 a 1595 až ku řece Dyji, již hranice obsahuje asi 2 km jihovýchodně od místa, kde silnice Rabensburg-Poštorná protíná železniční trať Rabensburg-Břeclava.
Tam, kde sleduje předem popsaná hraniční čára silnici nebo cestu, platí bez výjimky zásada, že má platiti ta která část silnice neb cesty za společnou i tehdy, když by celá komunikační parcela, ležící na hranici některé obce, měla dosud celá náležeti k území jedné z pohraničních obcí.
III.
1.
Československá republika povolí pro půjezdný styk obyvatel oněch rakouských obcí, které leží v bezprostřední blízkosti území kolem Valčic, odstoupeného mírovou smlouvou St. Germainskou československé republice, všechny úlevy srovnatelné s ochranou československých celních zájmů a nevydá zejména zvláštních zákazů průvozních vztahujících se na tento styk, ani nebude vybírati zvláštních průvozních dávek zatěžujících pouze tento styk.
Československá a rakouská vláda pomýšlejí na co možná největší společenství při výkonu celních kontrol vzhledem k tomuto styku. Obě vlády dohodnou se co nejdříve o způsobech celní kontroly a připuštěných hraničních přechodech, při čemž bude dlužno přihlížeti v prvé řadě k nynějším silničním spojením přes Valčice.
K zamezení důchodkových přestupků v pohraničním styku mezi územími přicházejícími tu v úvahu zavazují se obě vlády ke vzájemné účinné pomoci za účelem zamezení a vypátrání takových přestupků.
2.
P ř e s p o l n í m a j e t e k a p a s t v a
Na statcích nebo usedlostech, jež leží v pohraničním území rakouském a československém, uvedeném pod 1. a jsou přeťaty celní hranicí, smějí se přepravovati beze cla při přirozených přechodech výrobky získané na nich obděláváním pozemků a chovem dobytka, jsou-li dopravovány z místa, kde byly vyrobeny, do budov a místností určených k jejich uschování, dále hospodářský dobytek a hospodářské nářadí, náležející k takovým usedlostem, jakož i hnojivo a osivo k obdělávání polí, jsou-li dopravovány z jedné usedlosti na druhou.
Obě vlády vyhrazují si odvolati výhodu svrchu povolenou pro uřčité přechody, kdyby se jí zneužilo.
Pohraniční obyvatelé, kteří musejí vykonávati zemědělské práce v pohraničním území druhého státu na vlastních nebo pachtovaných pozemcích nebo lukách nebo jinde, avšak pouze v blízkosti svého bydliště - mohou přepravovati beze cla přes hranici zvířata, vozidla a nářadí, jichž potřebují k těmto pracím, dále hnojivo a osivo pro své pozemky, jakož i z pozemků odváženou sklízeň obilnou ve snopech a sklízeň jiných polních plodin (:též píci zelenou a syrovou, pícniny, seno, lesní stelivo, palivové dříví:). Přeprava přes hranice může se díti také po cestách vedlejších, vyžadují-li toho místní poměry nebo způsob prováděných prací, zachovají-li se nařízení vydaná k zajištění celního důchodku a vrací-li se pohraniční obyvatel z pohraničního území druhého státu téhož dne, kterého tam přešel. Stejných výhod požívá tráva a seno z pohraničních území v úvahu tu přicházejících, jež byly vydraženy při dražbách obyvateli jednoho pohraničního území ve druhém pohraničním území.
Dobytek vyháněný na pastvu do pohraničního území sousedního nebo odtud se vracející je osvobozen od cla, je-li zjištěna totožnost.
Výrobky pocházející od takového dobytka, jako mléko, máslo, sýr, a mladý dobytek v mezidobí snad přibylý smí se beze cla zpět dopraviti ve množství přiměřeném počtu dobytka a délce doby pastevní.
Pokud to místní poměry vyžadují, jest přípustno překročovati hranici při hnání dobytka na pastvu po vedlejších cestách, zachovají-li se místní opatření, jež budou nařízena pro takové případy.
Pro dopravu uvedenou pod 2.) nebude žádná z obou smluvních stran požadovati povolení dovozní nebo vývozní. Rovněž tak nesmí vzejíti obyvatelům jednoho pohraničního území z té okolnosti, že obhospodařují jetnotlivé pozemky v druhém pohraničním území, povinnost dodávek na prospěch onoho státu, v němž tyto pozemky leží.
Obě smluvní strany jsou oprávněny naříditi pro styk upravený pod 2.) účelná, v malém pohraničním styku obvyklá opatření, jež by se ukázala nutnými z ohledu veřejného zdravotníctví a veterinární policie.
3.
Ustanovení tohoto oddílu zůstanou v platnosti až do doby, kdy nabude účinnosti dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ohledně malého pohraničního styku na společné celní hranici, nejdéle však do konce roku 1921.
IV.
Používání dráhy Mikulov-Valčice-Břeclava
Československá vláda dovoluje obyvatelům obcí Ottental, Steinabrunn, Drasenhofen, Gutenbrunn, Stützenhofen, Klein Schweinbarth, Falkenstein, Poysbrunn, Schrattenberg, Katzelsdorf, Pottenhofen a Wildendürnbach v politickém okresu mistelbašském přístup na československé státní území za příčinou použití dráhy Mikulov-Valčice-Břeclava k průjezdu do Rakous a naopak na průkaz osvědčení ku překročení hranic obvykle užívaného v malém pohraničním styku s tou podmínkou, že tato osvědčení budou obsahovati výslovnou poznámku: „platné jen pro průjezd do Rakouska a zpět za použití dráhy Mikulov-Valčice-Břeclava.“
V.
Vodovod města Břeclavy (:Lundenburg:)
Článek 1.
Rakouská vláda zavazuje se uděliti dle stávajících zákonných ustanovení právoplatnou koncesi pro výstavbu a provoz vodovodu a vedlejších zařízení k zásobování města Břeclavy (:Lundenburg:) pitnou a užitkovou vodou z Föhrenwaldu na severním okraji obce Bernhardsthalu, pokud tyto stavby (:vedlejší zařízení:) se zřídí na rakouském území a půdě, nebo se tohoto území a půdy budou dotýkati, během půlroční lhůty po předložení náležitě doložené žádosti jmenované obce, a to za následujících podmínek:
a) koncese udělí se neodvolatelně a časově neomezeně,
b) podniku přizná se od rakouské vlády právo vyvlastňovací,
c) rakouská vláda nezatíží nižádnými daněmi ani jinakými dávkami hmoty a nářadí nutné pro vybudování, udržování a provoz vodovodu, pokud týž ležeti bude na rakouském území,
d) rakouská vláda dovolí orgánům podniku volně vkročovati na rakouské území a půdu za účelem provádění předběžných prací, dále za účelem výstavby, udržování, obsluhy a dozoru na zařízení,
e) stavbu jest dokončiti během lhůty 6 let po udělení právoplatné koncese.
Článek 2.
Československé vládě přiznává se v případě válečné zápletky hrozící Československé republice s kterýmkoliv z jejích sousedních států, právo vojensky obsaditi na dobu nezbytně nutnou vodárnu, jež ve Föhrenwaldě má se vystavěti, jakož i vodovod odtud do Břeclavy vedoucí, pokud tato zařízení budou ležeti na rakouské půdě.